Střední Amerika, Keňa,Srí Lanka, Bali a Jáva,Dominikánská r.

                                         Arabská loď a ostrov Wasini Island

Je sobota 12.ledna 2008. Krátce po půl sedmé ráno vyjíždíme do přístavu v Mombase.Náš počet čítá pouhých devět osob.V přístavišti je rušno,lidé nastupují,aby se dostali na jižní část města.Nikdo nespěchá, protože se řídí zdejším HAKUNA MATATA – žádný problém, místa pro všechny je dost.Převoz nic nestojí, jen za auto musíte zaplatit.Cesta pomalu ploužícím se obrem – Lioni – trvá pouhých patnáct minut.Máme před sebou 80 kilometrů jízdy po jižním pobřeží do Shimoni.Říká se, že jižní pobřeží je pohlednější a klidnější, než severní.Vypálená pole trávy tomu nenasvědčují, zato je tady více palem, které miluji.Jsou tady i „lepší“ obydlí.Mají čtvercový tvar, jsou nízká, uplácaná z hlíny.Některé jsou „zmalované“ sytými barvami.Proč ne.Jsme na místě.Jedeme malou lodičkou na plachetnici s názvem SWA.Na přivítanou dostáváme výborný ovocný koktail.K našemu údivu,nikdo nepřistupuje a počet se nemění.Vyplouváme směrem na ostrov WASINI ISLAND.Cestu nám zpříjemňují ladně plovoucí delfíni.Vidět je, jak klidně odfukují a spokojeně plavou je další ze zážitku mé dovolené, stejně jako potápění a pozorování života v oceáně.Občer­stvení na lodi,která běžně veze 45 cestujících bylo na nejvyšší úrovni.

Ostrov WASINI – palmový háj

Tento maličký ostrov je pět kilometrů dlouhý a jen jeden kilometr široký.Není zde tekoucí voda a nepotkáte tady ani jediné auto.Ostrov se dá bez problémů obejít pěšky.Žije zde jen hrstka domorodců.

Luxusní restaurace Charlie Claw´s Island Restaurant zeje prázdnotou a nás je pouze devět.Narváno nebude!Personál nás vítá stejně jako by připlulo pět plných lodí.Vcházíme do restaurace a berou nás mrákoty.
Stoly prostřeny vším, nač si můžete pomyslet.Mě i v té parádě nejvíce zaujímají dřevěné misky s paličkou.Stůl se prohýbá pod spousty ovoce.Papaya, mango, guava, mochyně, mučenka, kokosové ořechy, banány.

Oběd začíná.

Chaji masala – kořeněný čaj. Národní nápoj z mléka,cukru, vody a čajových lístků máme na uvítanou a k tomu koláče.Jsou sladké, nic sladšího jsem nejedl.
Polévka je jako naše rajská s rýži, chutná skvěle.
Sotva dojím a už se nese další jídlo.
UGALI – kukuřičná kaše je výborná a Matoke – rozmačkané banány.
Maso, to miluji.Je se zeleninou je to hovězí a skopové.Koření dává masu výbornou chuť.
Na řadu přichází dary z moře.Teprve nyní vím proč mám dřevěnou misku.Je pro porcování těch mořských příšer- mušle, krabi, krevety.To vážení není jako u nás!
Oběd trvá tři hodiny.Cpeme se plackami z chleba, skvělými opečenými KUKU CHOMA (kuřaty) a dalšími místní, dobrotami.Nechybí kvalitní víno všech barev.Pivo odmítám, byť vím že se dá pít.Jsem KO, a to jsem se nepřecpával.

Návštěva z místní školy

Na závěr nepředstavitelné hostiny nás poctila svoji návštěvou ředitelka místní školy.
Nabídla nám výrobky dětí.Vydlabaný kokosový ořech prostřený nádherným ručně vyrobeným mini šátečkem a cukrovím.Medové sezamové kuličky byly vynikající.Šáteček mám na památku dobře uschovaný.Odměnou jsme jí každý, bez rozdílu přispěli peněžitým darem.

Oběd, nebo spíše hostina, byla vynikající a na úrovni.Loučíme se a využíváme místní bazén ze slanou vodou k osvěžení a odpočinku.
Na plachetnici bylo s posádkou skvěle a cesta do přístavu rychle uběhla.
Prohlížíme si zde ještě netopýří jeskyni.Po prohlídce vyrážíme zpět do hotelu.Byl to úžasně prožitý den.

Na shledanou – Kwaheri u povídání o Mombase a atmosféře na tržišti Municipal Market.